Dr. Ákos Zoltay Kořeny sociálního dialogu vedeného v Evropské unii na úrovni odvětví důlního průmyslu sahají do minulosti několika desítek let, jelikož v souvislosti s řešením konfliktních situací vzniklých během procesu restrukturalizace (regrese) těžby uhlí – v počátcích spontánně – poté stále výrazněji, stoupal význam úlohy vzájemné spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Vyvinula se ojedinělá situace, protože tendence světové ekonomiky způsobily, že se jak zaměstnavatelé, stejně tak i zaměstnanci ocitli v nepříznivé situaci. Zaměstnavatelé v masovém měřítku ztratili své důlní podniky, zaměstnanci pak přišli o svá pracovní místa a zdroj obživy. Bylo jejich společným zájmem nalézt řešení, jakým způsobem lze tento proces ve členských státech tehdejší Unie provést pokud možno co nejbezbolestněji, pro zmírnění drastického nárůstu nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace zaměstnanců, dalšího vzdělávání, vytváření nových pracovních míst za využití horentních zdrojů EU. Během procesu vytváření všeobecného systému institucí dialogu na úrovni průmyslových odvětví EU se zrodily dva dokumenty společenství s určujícím významem:
Během procesu dosažení stanovených cílů, které jsou zformulovány v těchto dokumentech, mají sociální partneři jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, určující význam. Ze strany zaměstnavatelů se práce v Komisi sociálního dialogu těžebního (důlního) průmyslu EU účastní významné mezinárodní organizace jednotlivých důlních odvětví: EUROMINES, EURACOAL, IMA, APEP. Z hlediska těchto odborných zaměstnavatelských organizací na evropské úrovni má mimořádný význam realizace cílů vytýčených „Lisabonskou strategií” v zrcadle „zachovatelného rozvoje”. Zlepšování konkurenceschopnosti úzce souvisí se vzděláváním pracovních sil, dále s příznivým pracovním prostředím, s okruhem otázek týkajících se zdraví a jistot, v čemž je EMCEF v zastoupení strany zaměstnanců určujícím partnerem. Každému je jasné, že dobře fungující a konkurenceschopnou ekonomiku si nelze bez důlních a těžebních společností - jistého zajištění zásobování energií a surovinami – vůbec představit. Bez toho nelze zachovat ani stávající pracovní místa, ani nelze rozšiřovat možnosti zaměstnanosti. Během sociálního dialogu je v iniciativách tohoto charakteru, jež vycházejí ze strany zaměstnavatelů, strana zaměstnanců prokazatelně zavázaným partnerem. V průběhu činnosti komise - ve znamení inovace a konkurenceschopnosti – bylo projednáno, a také je projednáváno, mnoho tématických okruhů. Základním zájmem ze strany zaměstnavatelů je plynulá činnost společností těžebních odvětví, zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Proto mohou právě taková témata, která souvisí s ekonomikou, počítat s tím, že jim bude věnována zvýšená pozornost. Takové jsou odpovědi, podávané jako reakce na výzvy světové ekonomiky, například
Vedle tohoto ekonomického tematického okruhu je důležitá také problematika zdravotnictví a jistot. Jako součást sociálního dialogu v rámci těžebního průmyslu vznikla dohoda zaměřená na regresi zdravotních rizik způsobovaných krystalovým silikátem. Dokument vytvořený mezi EMCEF a profesními zaměstnaneckými odbory unie se tak stal příkladným i v souvislosti s rozvojem unie samotné. V unii byla v zájmu zvýšení sociální odpovědnosti hospodářských společností a posílení práv zaměstnanců zahájena rozsáhlá odborná a politická diskuse. Jejím výchozím bodem je Zelená kniha vydaná v červenci roku 2001 pod názvem „Nápomoc pro evropské rámce sociální odpovědnosti hospodářských společností” (COM /2001/ 366 final: Green paper on Promoting a European framework for Corporate Social Responsibility. Činnost maďarské Komise pro dialog v odvětví důlního průmyslu – z aspektu zaměstnavatele Vytvoření systému institucí sociálního dialogu bylo stanoveno jako podmínka přístupu Maďarska do unie. V důlním oboru nebyl tento dialog bez předcházejících událostí, jelikož strukturální změny byly i v Maďarsku vyvolány díky úzké spolupráci organizací jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Jako odborná organizace byl za účelem uplatnění zájmů zaměstnavatele v roce 1992 založen - dnes již jako organizace reprezentující důlní průmysl jako celek - Maďarský svaz důlního průmyslu, který hned v počátcích vytvořil dobrou spolupráci s Odborovou organizací pracujících v důlním a energetiském průmyslu. Komise pro dialog v odvětví důlního průmyslu byla založena v květnu 2003, od té doby nepřetržitě funguje a dosáhla již významných výsledků. Z aspektu zaměstnavatelů stojí za připomenutí úspěšná iniciativa vyvinutá za účelem zvýšení kvóty CO2. Vyplynulo totiž, že Maďarsko v počátcích počítalo s nereálně nízkým poměrem, který by nejenomže nepostačoval k rozvoji, ale nezajišťoval by ani dostatečnou kvótu potřebnou pro činnost stávajících kapacit. Společný přístup ocenila vláda a postoupila fakty podložený zvýšený požadavek Komisi EU, která jej následovně i akceptovala. Z aspektu zaměstnavatelů je také v Maďarsku nejdůležitějším tematickým okruhem v rámci oborového dialogu téma ekonomie a konkurenceschopnosti. Proto jsme společně se Svazem pracujících v důlním průmyslu protěžovali tematiku zajištění zásobování energií a modernizaci energetické politiky v souvislosti s výkyvy ceny ropy, a dále jsme také naléhali na vypracování národní strategie týkající se nerostného bohatství. Vypracování takové strategie, která by s přihlédnutím na zájmy národního hospodářství, prostřednictvím přehodnocení a modifikace přehnaných požadavků ochrany životního prostředí poskytla důlnímu odvětví priority. Studii k Národnímu plánu rozvoje (jejíž neoddělitelnou součást tvoří také maďarská nostrifikace „Strategie čistého uhlí“) vypracovanou za úzké spolupráce ze strany zaměstnavatelů – zaměřenou na intenzivní využití přírodních zdrojů – jako součást oborového dialogu podporuje významnou měrou také strana zaměstnanců. V otázce dotýkající se úzce zaměstnanců – v záležitosti Oborové rámcové kolektivní smlouvy – budou v Komisi pro dialog v odvětví důlního průmyslu v blízké budoucnosti zahájena jednání.
|
