Shrnutí Fóra Evropské komise pro restrukturalizaci
eu_flag

Současné výzvy
Podniky pociťují restrukturalizaci jako faktor negativně působící na zaměstnanost a pracovní podmínky, ta je však zároveň podstatně důležitá z hlediska jejich přežití a rozvoje. Proto je nutné vyvíjet snahy v tom směru, aby účinek dopadající na zaměstnanost a pracovní podmínky působil co možná nejkratší dobu a byl pokud možno co nejmenší. 
Proces restrukturalizace na podnikové úrovni je v důsledku působení nespočetných činitelů realizovatelnou formou transformace plynulé výrobní činnosti.
Vytvoření jednotného evropského trhu a otevření a účast hospodářských společností na mezinárodním poli představuje pro podniky nové možnosti, ekonomickou dynamiku, konkurenceschopnost a také vytváření nových pracovních míst vyžadujících vysokou úroveň odborných vědomostí.
Konkurence projevující se v rovině vnitřního trhu EU napomáhá uplatnění se a také trvalé zaměstnanosti. 
Inovace je hlavní hnací silou vytváření nových produktů a služeb a znovuzrození ekonomiky. Také technická inovace vyvolává restrukturalizaci:

  • nové informační a komunikační technologie zrychlují a zlevňují mezinárodní obchod a koordinaci výroby,
  • mezitím vznikají nové postupy, které znamenají kreativnější a kvalitnější pracovní místa,
  • také nové výrobní postupy a metody s sebou přinášejí vznik kvalitnějších pracovních míst,
  • aby byla tato místa zaplněna, je zapotřebí odborné vzdělávání nového typu, 
  • také prostřednictvím ekologické inovace vznikají nová pracovní místa, která zlepšují naši sociální současnost.

Nové právní předpisy nebo deregulace způsobily změny ve výrobě a na trhu s pracovními silami: 
Množstevní aspekty: výsledkem provedených úprav je nové přerozdělení pracujících v oblasti výroby a služeb. Ve skutečnosti v Evropě stoupá počet nových pracovních míst: v letech 1977 a 2002 vzniklo netto 30 milionů pracovních míst, a to takovým způsobem, že bylo vytvořeno 44 milionů nových pracovních míst v sektoru služeb, nejméně 7 milionů pracovních míst bylo zrušeno v průmyslových odvětvích a 7,5 milionů míst v zemědělství. Každoročně 10 procent evropských podniků zahajuje a ukončuje svou činnost. Podle odhadů ve členských státech denně průměrně vzniká a zaniká 5 až 15 tisíc pracovních míst.  
Kvalitativní aspekt: evropskou tendencí je, že v určitých odvětvích vznikají kvalitnější pracovní místa s vyšší produktivitou. V sektoru služeb v uplynulých 20 letech stoupla zaměstnanost, v roce 2003 každé dvě osoby ze tří pracovaly právě v této oblasti; v uplynulých pěti letech vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o 25 %. V letech 1998 a 2003 byl v EU-15 znatelný nárůst ve třech kategoriích pracujících (+2.2 % v případě pracujících s nízkým vzděláním, +14.2% v případě pracujících se středním vzděláním a  +25.1 % v případě pracujících s vysokým stupněm vzdělanosti). Současně se však snížil poměr osob s nízkým vzděláním v porovnání se všemi zaměstnanými.

Pracující se nepřemísťují z jednoho sektoru do druhého automaticky. Zrušení některých zvláště nebezpečných pracovních míst v nečistém prostředí a jejich náhradu za jiné lze posuzovat jako pozitivní událost. Nově vytvořená pracovní místa však nejsou vždy naplňována takovými osobami, které se staly přebytečnými, jelikož ne vždy se shoduje poptávka týkající se místa a stupně vzdělanosti. 
Tyto změny se dotkly těch nejzranitelnějších skupin populace, zvláště dělníků s nízkým vzděláním. 
Negativní tendence může zmírnit, pokud stát a úřady učiní odpovídající kroky a pokud se mezi zúčastněnými stranami vytvoří efektivní koordinace. 
Důsledkem otevření ekonomiky je, že se rozrůstá hospodářství, stoupá zaměstnanost, současně však donucuje dotyčné společnosti a zaměstnance k nákladnému přizpůsobování se. 

Vlivy:
- náklady provázející proces otevření ekonomiky se zpravidla koncentrují v jistých sektorech a/nebo oblastech;
- charakter nákladů je takový, že nelze přímo vyhovět zisku vzniklému v důsledku procesu otevření;
- musí uplynout určitý čas, aby byly po vydání nákladů viditelné výhody vyplývající z ekonomického otevření;
- náklady a zisky se neprojevují na tom samém místě.

V zájmu zesílené koordinace politik společenství je nutná konvergence a synergie mezi různými interními cíly, politikami a akcemi. 

  •  Reforma Evropské strategie zaměstnanosti:
  • před restrukturalizací a během procesu její realizace: trh s pracovními silami by měl přitahovat více osob a také by je měl udržet,
  • měla by se zlepšit schopnost přizpůsobení se jak u pracujících, tak u podniků, a 
  • investujme více do lidského kapitálu.

Nový návrh regulace Evropského sociálního fondu (finanční plán na roky 2007-2013) posiluje tuto úlohu, zvláště v následujících souvislostech:

  • zesílení schopnosti přizpůsobování se v souvislosti s restrukturalizačními procesy na úrovni odvětví a společností, jak u pracujících, tak u podniků;
  • podpora lidského kapitálu a investic do procesu celoživotního vzdělávání; Evropský sociální fond může podporovat kvalitní vzdělávací systémy, které uspokojují místní potřeby a jsou založeny na širokém partnerství;
  • vytváření zaměstnaneckých a inovačních paktů a partnerství na úrovni států, regionů a míst; například: nová regulace bude podněcovat vypracování systémů předcházejícím ekonomickým a společenským změnám;
  • posílení instituční schopnosti a efektivnosti zúčastněných, například vzděláváním „managementu, který bude vykonávat změny;
  • posílení synergie a partnerství mezi stranami zodpovědnými za vzdělávání a regionální rozvoj.

Posílení partnerství za účelem realizace změn:

  • posílení sociálního dialogu v odvětví
  • podniková sociální odpovědnost
  • vytvoření fóra „Restrukturalizace”

Úloha sociálních partnerů

  • Na evropských oborových sociálních komisích samotných záleží, zda vytvoří metody vztahující se na období před restrukturalizací, se zvláštním přihlédnutím na závěry jednání uvedené v bodě č. 2.4.  a na vlastní iniciativy monitoringu vlastního odvětví a regionu;
  • Vzhledem k tomu, že disponují speciálními znalostmi týkajícími se jejich vlastního odvětví, na všech úrovních mají svou úlohu při informování a upozornění oficiálních míst. Pokud se sociální partneři rozhodnou, že upozorní Komisi v nějaké obzvlášť znepokojující záležitosti, Komise se může rozhodnout, zda zahájí proces významné oborové nebo regionální kontroly dle linie stanovené ve výše uvedených bodech č. 2.1.3. a 2.1.4.

Druhá etapa konzultace evropských sociálních partnerů pojednávající o restrukturalizaci hospodářských společností a o evropských závodních radách:

  • vyšší účast sociálních partnerů v etapách, které předcházeji podnikovým restrukturalizačním procesům, a během jejich realizace, jelikož oni jsou klíčově důležitými účastníky účinných akcí spojených s restrukturalizací.
  • sociálni partneři jsou motivováni k tomu, aby pokračovali ve své započaté práci v souvislosti s vybízením k aplikaci směrnic sestavených na základě nejosvědčenějších metod procesu restrukturalizace a v souvislosti s evropskými závodními radami. 

Cílem je, aby v následujících otázkách dosáhli mezi sebou dohody týkající se žádoucích cest a prostředků: 

  • implementace již stávajících direktiv vztahujících se na proces restrukturalizace a mechanismů zajišťujících jejich monitoring a dále diskuse související s postupem kupředu;
  • motivace k implementaci osvědčených metod zabývajících se procesem restrukturalizace, které jsou uvedeny v již stávajících direktivách;
  • šíření osvědčených metod vztahujících se na činnost evropských závodních rad za účelem, aby jejich činnost byla ještě více efektivnější, se zvláštním zřetelem na jejich možnou úlohu při realizaci změn;
  • vyhledání společného přístupu v souvislosti s jinými body – o které se sociální partneři zajímají - této komunikace, se zvláštním ohledem na vzdělávání, mobilitu, oborové dimenze a kroky před restrukturalizací. 

Závěry:

  • Proces restrukturalizace může napomoci hospodářskému a společenskému pokroku, ale pouze tehdy, pokud budou před změnami učiněny správné kroky a pokud podniky dokáží rychle a efektivně provést potřebné změny a pokud pomoc poskytnutá státem zajistí, aby změny proběhly za odpovídajících podmínek. 
  • Politika, která se snaží změny pozastavit a zamrazit, slouží pouze k oddálení vyřešení problémů a stupňuje negativní vlivy. 
  • Může zpomalit inovační procesy a vést ke ztrátě konkurenceschopnosti evropských podniků. Navíc, politika snižující přizpůsobivost zaměstnanců velkou měrou zpomaluje růst a sociální kohezi. 

Čtyři základní požadavky:

  • Konzistence mezi různými politikami, pokud se proces růstu a budoucí restrukturalizace chce vyhnout ztrátám v lidském kapitále. 
  • Potřeba dlouhodobé perspektivy, která zahrnuje různé politiky společenství. Pokud ekonomičtí a sociální účastníci chtějí úspěšně vystoupit, musí také vidět dopředu. 
  • Je potřebná účast všech příslušných aktérů, nejvíce a především sociálních partnerů. 
  • Je potřeba brát ohled i na místní dimenzi, jelikož místní rovina je především takovou úrovní, kde mohou být kroky předcházející procesu restrukturalizace nejefektivnější. Pokud tuto tématiku zkoumáme z tohoto hlediska, pak musí regionální a kohezní politika EU hrát úlohu katalyzátoru. 

Navrhované kroky:

  • Přezkoumání Evropské strategie zaměstnanosti, se zaměřením na tři priority: motivace ke zvýšení ráty zaměstnanosti, zvyšování přizpůsobovací schopnosti zaměstnanců a podniků, zvyšování investic do lidského kapitálu. 
  • Reforma finančních prostředků, z důvodu příspěvků na Lisabonskou strategii, zvláště pak posílení kohezní politiky v oblasti Evropského sociálního fondu, evropského školství a celoživotního vzdělávání. 
  • Vytvoření úpravného fondu růstu (s majetkem ve výši €1 000 milionů) a rezervního fondu jako součásti kohezní politiky (ve výši 1 % z majetku konvergenčního fondu a ve výši 3 % z majetku fondu konkurenceschopnosti) za účelem vyvarování se předem neočekávaných událostí.
  • Posun základních sociálních direktiv, solidní pracovní podmínky a sociální dialog v zahraniční politice. 
  • Bližší (hlubší) monitoring procesu restrukturalizace prostřednictvím Monitoru evropské restrukturalizace. 
  • Důraznější oborový a regionální monitoring v takových odvětvích, kde lze očekávat významné změny v jejich krátkodobé konkurenční situaci. 
  • Důraznější zapojení komisí oborového sociálního dialogu do záležitostí procesu restrukturalizace.
  • Vytvoření interní pracovní skupiny v rámci komise, pro tematiku procesu restrukturalizace. 
  • Vytvoření Fóra „restrukturalizace”. 
  • Zelená kniha o dalším rozvoji pracovního práva. 
  • Přispění k pohybu pracovních sil uvnitř Společenství. 
  • Zahájení druhé etapy konzultací se sociálními partnery na téma restrukturalizace a evropských závodních rad, se zvláštním zřetelem na motivaci aplikovat ukazatele zabývající se dobrými příklady restrukturalizace a evropských závodních rad.